Vánoční ozdoby

Technologie výroby skleněných vánočních ozdob

Vstupní surovinou při výrobě foukaných skleněných vánočních ozdob je tenkostěnná skleněná trubice. Z té pak foukači u odtahovacího stolu s pomocí kahanů, vytvoří základní polotovar – odtažky s dlouhou tenkou stopkou.

Tělíčka odtažků se nahřívají nad kahanem a foukají se z nich volné tvary – koule, olivy, rakety a zvonky. Při výrobě těchto tvarů je rozhodující zkušenost a zručnost foukače, protože používá pouze jednoduché pomůcky, jako jsou dřevěné kolíky na tvarování zvonků a drátěná očka jako měřítka požadované velikosti. Ostatní tvary se foukají do kaolínové formy, která je upnutá v jednoduchém čelisťovém mechanismu ovládaném pedálem.

Pokud mají zůstat ozdoby neprůhledné, je nutné vnitřní plochu vyfouknutého tvaru postříbřit. Stříbrný roztok se vstříkne dovnitř, protřepáváním se rozprostře po celé ploše, v teplé vodní lázni se nechá vyvinout a přebytek roztoku se vylije. Od této chvíle už ozdoby putují výrobou nabodnuté na charakteristických paletách, které připomínají fakírské lůžko.

Dalším krokem je smočení ozdob v barvě. I tento úkon má svá úskalí. Barva musí být několikanásobně přecezena přes velmi jemná síta, aby se zbavila veškerých nečistot a usazenin a musí být pečlivě rozmíchána. Velmi důležitá je při zasychání barvy teplota a vlhkost v místnosti.

Teď už polotovary mohou putovat k rukám malířek. Dekor se musí správně na tvar ozdoby „položit“ – rozvrhnout a může začít vznikat finální podoba ozdoby. Malířky používají štětce, skleněné jehly a sáčky s latexem a lepidlem. Tahy se pak zasypávají posypy. Podle složitosti dekoru a množství použitých posypů se zvyšuje náročnost této operace, vyžadující pečlivost, zručnost a smysl pro detail.

Na závěr se ozdobě ořízne a ulomí dlouhá stopka a na její místo se nasadí záponka, za kterou ozdoba na stromku visí.